Category Archives: Blog

Mooji – Pro ty, kteří mají v sobě tu naléhavou potřebu se plně probudit…

Fotka uživatele Miroslava Večerková.

Pro ty, kteří mají v sobě tu naléhavou potřebu se plně probudit k tomu na co ukazuji jsem vám dal nějaká vodítka.
Vzdejte se, že máte nějaká práva v životě, nebo se ani nedotýkejte myšlenky na budoucnost.
Protože všechny tyhle věci vás oslabují.
Když nemáš práva bereš vše jako dar
Když zahodíš budoucnost, jsi zase v reálném čase. Znovu s Vesmírem.
Vzdej se potřeby, patřit a být přijatý a celý svět bude tvým přítelem.
Vzdej se sebedefinování a budeš patřit kamkoliv.
Vzdej se představy, že můžeš někoho znát.Nemůžeš znát nikoho.
Vdej se představy, že můžeš něco vědět a najdeš Vědomí Universa.
Vzdej se , že jsi tělem a budeš nepomíjejícím Já.
ALE NIKOMU O TOM NEŘÍKEJ
Mysl neunese tento druh slov a navíc ve skutečnosti neexistuje.
Zamiluj se do prázdnoty.
Zamiluj se do lásky, ale nebuď milostným příběhem.
Pak budeš zažívat svoji existenci, budeš ji pociťovat jako prostor, který se pohybuje v prostoru.
Nesmírná láska bude s tebou, neochvějný klid a neztrácející se štěstí.
Budete smířeni s tím, že vám nikdo nerozumí, nikdo vám nikdy nerozuměl.
A přesto zvláštním způsobem, znáte každou bytost.
Když se jím podíváte do očí, víte, že ten, kdo se skrze ně dívá jste vy. A tak odejde strach.
Mooji

https://www.facebook.com/groups/1210159879003778/?fref=ts

Děkuji

30.12.2017

Jak se blíží konec roku, tak se někteří dostávají pod tlak, do výkyv nálad až depresí, z toho, co vše nestihli, co a jak měli, co je ještě třeba zpracovat, odpustit, vypustit, propustit…

Přátelé, nestresujte se, vesmíru je jedno jaký je rok a do kdy jste co stihli či nestihli.

To jen tady se na to hraje a naše těla na změny letopočtu reagují. Jsme tak nastavení společností, kdy do určitého data se musí stihnou to či ono. Známe to z práce, ze školy, z úřadů, kdy do … musíme něco předat, odevzdat, udělat.

Ztište se, prodýchejte se, a uvolněte toto nastavení ze svého těla. Nechte ho odtéct, vypařit se, spálit…

Buďte ve svém středu, ve svém srdci, dýchejte a prociťte ten klid. Vždyť vy nic nemusíte…

Pokud něco nedořešíte do konce tohoto roku, tak se nic nestane. Můžete to vyřešit v roce jiném a možná zjistíte, že se to tak nějak rozplyne, poskládá, vyřeší samo či to ani řešit není třeba.

Možná si říkáte, co vše se vám nepovedlo. A co takhle si říct, co se povedlo?

Pro někoho to byl rok náročný, mnohdy jste si říkali, že už to nedáte, ale vždy jste se z té země zvedli a šli dál. Tak si poděkujte za to, že jste to zvládli, že jste vstali.

Vnímáte, jakou máte sílu a podporu, když i přes to vše co se dělo jste to zvládli?

Poděkujte za vše co máte a hlavně poděkujte sobě…

Mohlo se stát, že někdo vaše slova a činy pochopil jinak, ale to už není vaše starost.

Důležité je, aby vy sami jste v hloubi své duše věděli, že jste konali čestně, upřímně, ze srdce.

Slovo děkuji je hřejivé, laskavé, hladící. A tak děkujte sobě každé ráno, že jste vstali, že jste zdraví, že máte kde bydlet, že je v našem kraji mír…

Vždy se něco najde, za co můžete poděkovat…

Řekněte děkuji i těm lidem, co vás podrželi, když jste to potřebovali, nějakým způsobem vám pomohli, poradili, nabídli pomocnou ruku.

Ponořte se zcela do toho slova děkuji…

Můžete si ho představit jako energii. Prociťte ho na těle i v těle. Vibruje na pokožce a vsakuje se dovnitř, do kůže, svalů, kostí, orgánů, buněk.

Můžete vnímat, jak jste obalení v růžové cukrové vatě, ve zlatém obláčku, v hřejivé fialové dece, ve voňavých peřinách. Můžete ležet na pláži ponořeni do hřejivého písku, do teplého moře, na louce do rozkvetlých květin, vyhřívat se na mechu.

Prociťte tu energii tak, jak je vám příjemná. ..

Prociťte vděčnost…

Vnímejte laskavá slova, která říkáte a jiní říkají vám. Za nimi běží energie, která hladí, regeneruje, uzdravuje.

Slova, pocity a energie za nimi mají velkou sílu…

Děkuji, děkuji, děkuji…

S láskou – Antalii

Ivona Antalii

www.kliceksrdci.cz 

 

Srovnávání s druhými

Srovnávání s druhými nás křiví tak, že se cítíme ukřivdění

Srovnávání s druhými

Každý z nás zná určitě situace, ve kterých se srovnává s jinými lidmi. Proč to děláme? Protože nás od dětství nějak porovnávali. Ať už nás tím chtěli povzbudit, abychom byli podle nich lepší, nebo nás ponižovali za to, že lepší nejsme.

V poslední době jsem vypozorovala zajímavé spojení. Kdo se dlouhodobě srovnává s druhými, křiví si páteř. Potřebuje si ji pak „srovnat„.  Má zkrátka problémy s páteří. Často to začíná v dětství plochými nohami, protože už zde je dítě nuceno se porovnávat s ostatními vrstevníky a snaží se dotahovat tedy někoho jiného. Kráčí zkrátka tím nesprávným směrem. Směrem od sebe…

Křivá páteř

Křivdy uložené v páteři

Toto pozorování jsem sdělila své kamarádce. A ona okamžitě připojila další spojení. „Ano, komu se křiví páteř, tak má křivdu, trpí křivdami“. No samozřejmě, to dává smysl. Když se srovnáváme s druhými, máme pocit, že jsme na tom hůř, trpíme tím, že jsme obětí nějakých podmínek a cítíme křivdu nad tím, že se nám tak nedaří jako těm, se kterými se porovnáváme.

Uff, jak z toho ven?

Když se budete cítit špatně kvůli tomu, že vidíte na druhých něco lepšího, úspěšnějšího, krásnějšího, na chvíli se posaďte a vnímejte své pocity. Dovolte si cítit vše, co cítíte. Křivdu, nespravedlnost, hněv, smutek, sebelítost, závist, nenávist. Možná vám to přijde teď přehnané, co tady vypisuji za pocity. Ale věřte, když se ponoříte dovnitř sebe a dovolíte si vše cítit, i takové emoce tam najdete. Tedy pokud budete schopní být k sobě upřímní.Tohle je ovšem jen první krok.

Představte si před sebou tu emoci, ten pocit – třeba křivdu. Představte si ji. Jak vypadá? Ano, třeba jako ohyzdná stařena. Dívejte se na ni a vnímejte, jak se cítíte. Bojíte se, nebo je vám odporná? Řekněte jí to. „Mám z tebe strach.“ Nebo: „Jsi mi odporná.“ Dýchejte a znovu vše prožívejte. Jak ji vnímáte teď? Už vám možná nepřijde tak hrozná. Dovolte jí, aby do vás vstoupila, přijměte ji. Nechte ji splynout s vámi. Pozvěte ji k sobě: „Pojď ke mě, chci tě přijmout…“ Je to emoce, která k vám patří, je vaší součástí, tak ji prostě přijměte. Věřím, že teď už cítíte klid.

A pokud to nejde, pokud ji nejste schopni přijmout, tak i to si dovolte. Zatím není ten správný čas přijmout tu emoci. Možná zítra, pozítří…uvidíte.

A co následuje dál?

Co si ve skutečnosti přejete Vy?

Co si ve skutečnosti přejete Vy?

Teď si uvědomte další důležitou věc. To, co vidíte na druhých, co mají, čeho dosáhli, často nemusí být vaším přáním. Zkuste to připustit, že možná usilujete o dům, partnera, peníze, úspěch v podnikání, dovolenou u moře jen proto, že to vidíte u souseda, kamaráda, známých a prostě se vám to líbí. Ale je to skutečně i vaše přání? I vy to chcete přesně tak? Zkuste začít hledat, co chcete právě vy? Možná to, že jste nedosáhli vysněné dovolené není o tom, že jste neschopní smolaři, ale naopak, možná to skutečně není ani vaše přání. Možná právě vy nepotřebujete jet k moři nebo na hory, možná máte radši zajet si někam do přírody v české republice nebo raději kutíte na zahradě bez lidí.

 

Jako kdyby majoránka chtěla mít listy jako bazalka...

Jako kdyby majoránka chtěla mít listy jako bazalka…

Uvidíte. Pokud pocítíte úlevu, tak je to ono. Ale tohle vám nebude stačit k tomu, abyste se přestali srovnávat. I zítra se může stát, že u svého kolegy uvidíte, že je šikovnější než vy. Že se mu daří nabízet produkty vaší firmy lépe než vám. A zase se cítíte blbě. Udělejte si celý proces znovu. Až budete mít čas a náladu. Uleví se vám. A pak i jasněji uvidíte, že vám jde třeba zase jiná pracovní oblast a v té jste prostě jednička. Nebo zjistíte, že prodej ve vaší firmě není vaše silná stránka a tak potřebujete přeložit na jinou pozici nebo hledat jinou práci. Prostě se vám může stát, že uvidíte svůj život trochu jinak. A to vás může vést ke změnám, které vás uspokojí. A to už stojí za to, co říkáte?

Alžběta Matiášová

Zdroj http://www.domacihomeopatie.cz

 

 

Integrace mateřského zranění III

1. Vyjádření skutečných pocitů a emocí vůči matce, které v sobě neseme – a to nejlépe v bezpečném prostředí své skutečné matce, nebo ženě, která ji v této chvíli zastupuje. Dostat se ke skutečným pocitům, které jsme si nedovolily vyjádřit. Nejde tak o to, aby je matka uslyšela, ale o to, abychom si je jasně uvědomily a nahlas je volně vyjádřily. A setkaly se s pocitem viny.

2. Spojení s vnitřní matkou. Nastal čas pro mateřskou péči. Abyste vyléčila staré rány, je třeba, aby se vám dostalo takové mateřské péče, jakou potřebujete. V jaké oblasti svého života potřebujete mateřskou péči? Vydala jste všechnu svou mateřskou energii, aniž byste nechala trochu i pro sebe? Pustila jste se do nového projektu? Narodilo se vám dítě?  Cítíte, že je něčemu potřeba věnovat více péče, ale vy toho nejste schopna?

Starala se o vás tvá vlastní matka s takovou péčí, jakou jste potřebovala?Dostáváte mateřskou péči a výživu, kterou potřebujete, v každodenním životě? Pokud ne, jak mohou být tyto potřeby naplněny, například přáteli, zážitky, nástroji, profesionální podporou?

Vidíte a cítíte období života, kdy jste potřebovala, aby o vás někdo pečoval jako matka, ale nedostala jste to. Dovolte, aby se projevily všechny pocity, které přicházejí. Vzdáváte se snu, že se vaše matka změní. Matka nepřichází. Dovolujete si projít smutkem.

Naplňujete svůj pohár a vnitřní prázdnotu – prostor toho, co vám matka dát nemohla. Stáváte se vlastním zdrojem bezpodmínečné lásky a péče o sebe. Je to tanec lásky k sobě. Chce to čas a praxi.

3. Uvolnění bolesti ze svých buněk pro budoucí generace, aby ji vaše dcery už nemusely nést. Zastavujete tento cyklus. Přebíráte zodpovědnost, vstřebáváte vlastní bolest a tím ji neposíláte dál budoucím generacím. Přebíráte prvotní zodpovědnost za lásku a péči o sebe.

Bolest je viděna, je legitimní, přijatá, zpracovaná, integrovaná, transformovaná do moudrosti a síly. Zkusila jste to – naplňovat očekávání druhých lidí a získat si jejich lásku a pozornost. Teď vidíte důsledky svých činů. A už víte, že to dělat nebudete.

Transformujete vnitřní matku do dospělého já. Z matky, která je kritická a nevšímavá, na tu, která je vnímavá k vaším potřebám a naplňuje je. Jako matky jste přítomné a svým dětem k dispozici. Nebojíte se síly druhé ženy, nesnižujete ji a nepožaduje po ní, aby se cítila, že je něco méně, abyste si tím ulevila od bolesti. Pomáháte ostatním ženám, které to potřebují, získat podporu.

Začínáte se vidět jasně, bez toxických emocí, bez mlhy kolem sebe a iluzí o sobě. Bez neschopnosti se autenticky vyjádřit. Už se necítíte tak neschopně, když uděláte chybu. Už to, co jste potřebovala a nedostala od matky, nemusíte projektovat na partnera, děti, kamarádky. Jste si vědomá svých potřeb a nacházíte způsoby, jak je naplnit. Máte vnitřní jistotu, že jste jako ženy milovány a přijímány. Zažíváte pocit bezpečí.

4. Autentičnost vůči své matce. Jak můžete své matce nastavit jasné hranice? Co vám skutečně pomůže? Kolikrát do týdne byste chtěla, abyste si zavolaly? Navštívily? Co byste udělala, kdybyste byla sama sebou?

Jaký krok můžete udělat, abyste byla v přítomnosti matky autentická? Co vám  pomůže být v bezpečí a vnímat sebe, když jste s matkou? Pokud to neuděláme s matkou, bude to těžké udělat s jinými lidmi. Udělejte to a uvidíte, co se bude dít.

Co jste chtěla, aby vaše matka pro vás udělala, když jste byla malá holka? Udělejte to teď pro sebe 3x.

Můžete slyšet ve své hlavě – měla bys cvičit, měla bys… - řekněte si stop – udělám to, až to budu chtít já – ne jako příkaz od své matky. Tyto příkazy, co je pro vás dobré, nebyly nikdy o vás, ale o vaší matce. Udělejte ten úkon, až ho budete dělat pro sebe a kvůli sobě.

5. Uvědomění si vnější a vnitřní hodnoty. Vnější hodnota - Čeho si na sobě vážíte? Za čím si stojíte? Jaké jsou vaše schopnosti, dovednosti, zkušenosti, váš talent? Vnitřní hodnota – Stačí jenom, že jste. Bezpodmínečná láska proudí do každé buňky těla. Přichází regenerace, pocit podpory a životaschopnosti. Víte, že se do této kvality vnitřního objetí a držení vnitřního dítěte v náručí můžete kdykoliv vrátit. Místo vytváření vzdušných zámků jste blízko Matce Zemi.

6. Péče o sebe. Co vaše tělo potřebuje? Posloucháte, co potřebujete. Dáváte si volno a nic neděláte. Dáváte malé holce v sobě vědět, že je hodna přijímání dobrých věcí.
Nacházíte svůj rytmus a přizpůsobujete se mu – toto vaše matka a babička neměly možnost udělat. Máte v životě řád a strukturu. Získáváte podporu. Chodíte na terapii a navštěvujete ženský kruh, kde se nasytíte ženské podpory a trpělivosti. Vychutnáváte si pocit, že vás jiná žena pevně drží a nenechá vás padnout. Dáváte prostor své energii a berete si svůj prostor.

Stabilní vnitřní matka vám zajišťuje přísun bezpodmínečné lásky, podporu pro vaše nejvyšší dobro a projevení toho nejlepší z vás. Drží nás, přijímá nás a stará se o naše potřeby. Miluje nás a můžeme jí důvěřovat. Dává útěchu našim mladším částem. Stáváme se matkami samy sobě.

5. Pocítění změny.
Necítíte se zodpovědná za štěstí své matky.
Vidíte sebe a matku takové, jaké doopravdy jste.
Neberete si omezení své matky osobně.
Máte soucit se sebou a přijímáte to, že vám něco prostě nemohla dát.

Dostáváte se na cestu od vnitřního boje do bytí v proudu.
Umíte nakládat se svými emocemi a vidíte je jako zdroj moudrosti a informací.
Vnímáte své hranice a umíte je nastavit.
Když vidíte, že vaši blízcí nejsou v pohodě a mají problémy, neběžíte je hned zachránit a utěšit.

Vidíte se jako schopnou osobu.
Jste ve spojení s vnitřní dobrotou a vnášíte ji do všeho, co děláte.
Máte hluboký soucit se sebou a ostatními.
Neberete se tak vážně.
Nepotřebujete povolení k tomu, abyste vyjádřila svůj názor.
Přijímání už pro vás není výrazem slabosti, necháváte si pomoct.
Víte, že jste kompetentní pro další kroky v životě.

Důvěřujete životu, že vám přinese to, co potřebujete.
Cítíte se dobře ve své kůži. Pociťujete plné vlastnictví své energie.
Jste svobodná a žijete své Já.
Dáváte si povolení přijímat potěšení a všechny dobré věci.
Cítíte se dobře ve svém těle a ve svém životě.
Jste kreativní. Jdete za tím, co chcete.
Jste uzemněná a máte smysl pro realitu.

6. Pocítění síly v ženské linii. Jsme ve spojení s ženami v rodové linii ze strany matky i otce. Cítíme v zádech jejich oporu a lásku. Vidíme svůj život tak, jak je – jako přirozený výsledek jistých podmínek v dětství. Nevnímáme to, že je něco s námi špatně. Nemáme potřebu se vinit a máme se sebou soucit. Otevírají se nám dveře k životní energii. Je to znovunarození do své pravdy a velikosti. Vyléčení se stává porodním kanálem do narození skutečné ženy, která je taková, jaká je.

Je tu moudrost, tvořivost, soucit, empowerment, možnosti. Nová úroveň zkušeností, bytí, síly a potenciálu. Už nechceme být někým jiným. Cítíme lásku v každé buňce. Máme rády své tělo. Víme, že jsme úžasné. Víme, kam patříme. Jsme tou, kterou jsme. Dopřáváme si to, co chceme. Takové ženy se mají rády a ctí se navzájem. Nic tu nemusí být popíráno. Vše může být milováno. Sdílíme svou pravdu. Žijeme své dary.

Je to příležitost dělat změny a rozhodnutí. Otevíráme se posvátnému ženství. V tuto dobu některé ženy přináší nové nápady, řešení a transformaci do naší společnosti a světa. Tyto ženy mají neotřesitelné sebevědomí, které vychází ze schopnosti čelit nejhlubší bolesti. Jsme uvolněné, hravé, radostné a svobodné, odvážné, autentické, tvořivé. Máme silný a zdravý vztah k sobě. Jsme bdělé, klidné, soustředěné, zabíráme své místo. Jsme laskavé a silné.

Ženské vedení. V současném světě je potřeba v nás všech skloubit ženské hodnoty jako spolupráce, naslouchání, čas na zpracování nepříjemných záležitostí, empatie, naslouchání svým emocím a intuici, emoční inteligence; se zdravými mužskými kvalitami, jako jsou přímé jednání, pevné hranice a soustředění. Pohnout se z potřeby vnějšího bezpečí k pocitu vnitřního bezpečí a souladu s našimi nejniternějšími hodnotami.

To je dar integrity mateřského zranění – stáváme se ženou, kterou jsme ve věku první menstruace tolik potřebovaly. Jsme tu pro dívky a ženy, které ji potřebují – uzemněnou, vnitřně silnou ženu, která je povznesena nad konflikty mezi mužem a ženou, která ví. Která dělá, co je potřeba a je zaměřena na zachování života. Jejíž síla vychází ze země a z hlubokého ženství. Je ženskou oporou jenom tím, že je. Je podporou malé a ustrašené holce, která se teprve seznamuje s tím, co je to ženství. A může se o ni v klidu opřít a čerpat..

7. Spojení hloubky ženství a bdělosti mužství. Jsme jako laserové světlo, jsme přesné, neomlouváme se za své činy. Jako orel, který přináší jasnost, nadhled, pohotovost, jasný směr a vedení. Energie není promrhaná ani neodchází. Akce a odpočinek už nejsou v opozici. Jsme v proudu důvěry. Pořádek a chaos jsou v harmonii. Hloubky ženství a bdělost mužství nám dává schopnost manifestovat nevinnou moudrost skutečného já ve fyzickém světě.

Ve vztahu pak zabíráme svůj prostor. Můžeme být zranitelné a zároveň mít jasné hranice. Nepotřebujeme sebe opouštět, nemusíme se bránit a reagovat přes svá zranění. Můžeme být odhalené a upřímné, což vychází z vnitřního bezpečí, a ne z místa na traumatu založeném vzorci připoutanosti. Jsme schopny utěšit sebe při zážitku jakéhokoliv zklamání. Žádná emoce nás od sebe už neodděluje. To je skutečné bezpečí a svoboda.

8. A co si na chvíli odpočineme a vychutnáme život, přichází další témata, jako léčení zraněného ženského srdce, vzpomínek na perzekuci, spojení s prasílou.

Když to neumíš vyslovit, napiš to.
Když to neumíš napsat, zazpívej to.
Když to neumíš zazpívat, zašeptej to.
Když to neumíš zašeptat, sni o tom, sni tak dlouho, dokud…

Ivana Valová
www.atlantskaskola.cz

 

KDYŽ DO NĚČEHO NAPUMPUJEŠ DŮLEŽITOST

Fotka uživatele Matrix-neo.
KDYŽ DO NĚČEHO NAPUMPUJEŠ DŮLEŽITOST

Když kvůli něčemu nemůžeš spát, nebo když jsi z něčeho velmi nervózní a máš strach, jak to dopadne, zřejmě jsi to postavil na piedestal důležitosti.
Uvěřil jsi myšlenkám, že to pro TEBE je v danou chvíli to nejdůležitější.
Zhypnotizován svou myslí po tom toužíš, přeješ si to, očekáváš, vyhlížíš a trápíš se po celou dobu, zda to, co chceš, se splní.
Možná si nedokážeš bez toho představit svůj další život, ale je to jen další chytrá past, kterou na TEBE mysl nastražila.
Vše je Vědomí, vše má tedy stejnou kvalitu a nic není důležitější, než to ostatní.
Pokud budeš přijímat okamžik po okamžiku a užívat si to, co se zrovna nabízí, staneš se klidnějším a vyrovnaným.
Pokud budeš přijímat vše, co se v životě objeví, jako stejně důležité, Život bude více rozmanitý a bude ti také více chutnat.
Můžeš něco preferovat, ale stupeň tvého nervového třesu ti přesně napoví, kdy už je toho „akorát“.
Dovolená v zahraničí nebo procházka v lese, pití kávy nebo cesta do práce, vše bude pro TEBE na stejné úrovni.
Rozhovor s dětmi stejně, jako posezení s přáteli.
Když se ve všem budeš mít rád (když jsi „doma“ u sebe), je jedno, co zrovna prožíváš nebo děláš.
Jsi Nekonečná Láska, proto není pro TEBE nic přirozenějšího.
Potom přestaneš cokoliv „strkat“ nahoru, nebo „odkopávat“ dolů.
Nebudeš stavět své štěstí na věcech, které považuješ v danou chvíli za nejdůležitější, ale budeš si užívat života v celé jeho široké a rozmanité kráse.
A když zrovna něco nemáš, nechybí ti to, stejně jako když to, co máš, odejde.
Tisíce „obyčejných“ věcí ti nahradí to nejdůležitější, V prožívání přítomnosti se však nemůžeš nikdy zklamat, protože přítomnost je TADY a TEĎ a vše ostatní jsou vzdušné zámky.

Karel Spilko
www.matrix-neo.cz

 

AŽ TO PŘIJDE

Fotka uživatele Matrix-neo.
AŽ TO PŘIJDE
Když tvé zklamání dosáhne určité hloubky, je připravena „půda“ pro probuzení se ze snu fyzické reality.
Nebude to vůbec jednoduché, protože se ti začne bortit vše, o co ses opíral.
Postupně zjistíš, že to, na čem si stavěl svůj život, není víc, než prázdná sláma.
V co jsi věřil, že ti poskytne spokojený život, se rozplyne jako pára nad hrncem.
Tvé plány a představy šťastného života plného toho, co ti systém nabízí, ztratí barvu a svou chuť.
Najednou si uvědomíš, že žádný vztah, vysněný partner, úspěšná kariéra nebo podnikání, módní oblečení, kupa peněz nebo atraktivní tělo nedokážou zamezit utrpení, ale naopak tě v něm udržují.
Prokoukneš svět jako jednu velkou iluzi, jako hrad postavený na písku.
Nebude to lehké období, protože vše známé, ztratí svůj akcent, svůj půvab, své kouzlo.
Doslova budeš „viset“ ve vzduchoprázdnu a rukama hledat něco z toho, co ti už vůbec žádný smysl nedává.
Tak, jako kapitán velí posádce lodi dát zpětný chod, Vědomí – Bůh – TY ve své pravé podstatě si sám sobě zavelel k cestě domů.
Budeš možná zmatený a nic ti nebude dávat smysl.
Přirozeně se stane, že fyzická realita sníží „volume“ své přitažlivosti
a začne růst krása tvého vnitřního světa.
Láska – TY se konečně dostává ke slovu a přináší sama sobě takové naplnění, které ti vnější svět nemůže dát.
Paradoxně se staneš více milujícím, více soucitným s porozuměním k ostatním.
Navenek se nic nezměnilo, ale uvnitř nezůstalo „kámen na kameni“.
Kráčíš v dešti vnějšího světa, a přesto zůstáváš nepromočen.
Pokud budeš mít trpělivost, počáteční skepse a zděšení z toho, co se s tebou děje, vystřídá obrovský pocit svobody a radosti.
Až to přijde, bude to opravdová a vzrušující jízda.
Karel Spilko