AŽ TO PŘIJDE
Když tvé zklamání dosáhne určité hloubky, je připravena „půda“ pro probuzení se ze snu fyzické reality.
Nebude to vůbec jednoduché, protože se ti začne bortit vše, o co ses opíral.
Postupně zjistíš, že to, na čem si stavěl svůj život, není víc, než prázdná sláma.
V co jsi věřil, že ti poskytne spokojený život, se rozplyne jako pára nad hrncem.
Tvé plány a představy šťastného života plného toho, co ti systém nabízí, ztratí barvu a svou chuť.
Najednou si uvědomíš, že žádný vztah, vysněný partner, úspěšná kariéra nebo podnikání, módní oblečení, kupa peněz nebo atraktivní tělo nedokážou zamezit utrpení, ale naopak tě v něm udržují.
Prokoukneš svět jako jednu velkou iluzi, jako hrad postavený na písku.
Nebude to lehké období, protože vše známé, ztratí svůj akcent, svůj půvab, své kouzlo.
Doslova budeš „viset“ ve vzduchoprázdnu a rukama hledat něco z toho, co ti už vůbec žádný smysl nedává.
Tak, jako kapitán velí posádce lodi dát zpětný chod, Vědomí – Bůh – TY ve své pravé podstatě si sám sobě zavelel k cestě domů.
Budeš možná zmatený a nic ti nebude dávat smysl.
Přirozeně se stane, že fyzická realita sníží „volume“ své přitažlivosti
a začne růst krása tvého vnitřního světa.
Láska – TY se konečně dostává ke slovu a přináší sama sobě takové naplnění, které ti vnější svět nemůže dát.
Paradoxně se staneš více milujícím, více soucitným s porozuměním k ostatním.
Navenek se nic nezměnilo, ale uvnitř nezůstalo „kámen na kameni“.
Kráčíš v dešti vnějšího světa, a přesto zůstáváš nepromočen.
Pokud budeš mít trpělivost, počáteční skepse a zděšení z toho, co se s tebou děje, vystřídá obrovský pocit svobody a radosti.
Až to přijde, bude to opravdová a vzrušující jízda.
Nebude to vůbec jednoduché, protože se ti začne bortit vše, o co ses opíral.
Postupně zjistíš, že to, na čem si stavěl svůj život, není víc, než prázdná sláma.
V co jsi věřil, že ti poskytne spokojený život, se rozplyne jako pára nad hrncem.
Tvé plány a představy šťastného života plného toho, co ti systém nabízí, ztratí barvu a svou chuť.
Najednou si uvědomíš, že žádný vztah, vysněný partner, úspěšná kariéra nebo podnikání, módní oblečení, kupa peněz nebo atraktivní tělo nedokážou zamezit utrpení, ale naopak tě v něm udržují.
Prokoukneš svět jako jednu velkou iluzi, jako hrad postavený na písku.
Nebude to lehké období, protože vše známé, ztratí svůj akcent, svůj půvab, své kouzlo.
Doslova budeš „viset“ ve vzduchoprázdnu a rukama hledat něco z toho, co ti už vůbec žádný smysl nedává.
Tak, jako kapitán velí posádce lodi dát zpětný chod, Vědomí – Bůh – TY ve své pravé podstatě si sám sobě zavelel k cestě domů.
Budeš možná zmatený a nic ti nebude dávat smysl.
Přirozeně se stane, že fyzická realita sníží „volume“ své přitažlivosti
a začne růst krása tvého vnitřního světa.
Láska – TY se konečně dostává ke slovu a přináší sama sobě takové naplnění, které ti vnější svět nemůže dát.
Paradoxně se staneš více milujícím, více soucitným s porozuměním k ostatním.
Navenek se nic nezměnilo, ale uvnitř nezůstalo „kámen na kameni“.
Kráčíš v dešti vnějšího světa, a přesto zůstáváš nepromočen.
Pokud budeš mít trpělivost, počáteční skepse a zděšení z toho, co se s tebou děje, vystřídá obrovský pocit svobody a radosti.
Až to přijde, bude to opravdová a vzrušující jízda.
Karel Spilko