ILUZE O VLASTNÍ NEDOKONALOSTI

Pokaždé, když posuzuješ a kritizuješ někoho jiného, všimni si, že je to snaha zakrýt něco, s čím se „pereš“ uvnitř sebe.
Může to být pocit, že nejsi dost dobrý takový, jaký jsi.
Když vytváříš soudy, jsi v kontrakci a vzdaluješ se Zdroji – své esenci.
Bolest tak vytváří další bolest, nekončící seriál.
Tak jsi závislý na pozornosti druhých, jejich souhlasu a přijetí.
Čím více se cítíš nedostatečný, tím více budeš hledat tam „venku“ něco, co by to zaplnilo.
Nic však trvale zvenku dovnitř „nepřiteče“.
Iluze o vlastní nedokonalosti je vymyšleným příběhem mysli.
Vzniká tím, že jsi naivně uvěřil nepravdivým myšlenkám, které mysl vytváří a baví se tím, jak jim bezmezně věříš.
Tak tě mysl neustále „namotává“.
Z tvého odporu k sobě nabírá na síle.
Tvůj pocit nedostatečnosti je pro ni palivem na cestě.
Nabízí ti rozličné techniky o nutnosti věčného zdokonalování se.
Tak ti podsouvá jednu lež za druhou a pocit spokojenosti, který v životě hledáš, ti vždy zmizí za nejbližším rohem.
Až zpochybníš pravdivost předpokladů, ze kterých nemáš „dobrý“ pocit, zpochybníš tak základy, na kterých je mysl založena.
A pokud by tě mysl přemlouvala, abys to nedělal, vzpomeň si, že ona se nikdy nestarala a nebude starat o pravdivost toho, co ti předkládá.

Karel Spilko
www.matrix-neo.cz