NEBÁT SE POJMENOVAT SKUTEČNOST

Všechno nad tebou má moc do té míry, do které tomu kladeš ODPOR.
Odpor je stažení, kontrakce „tvého“ těla a „tvé“ mysli.
Hůř se dýchá a věci se vidí rozmazaně, protože jsou podbarvené emocemi.
Naproti tomu expanze – uvolnění od stávající situace se děje PŘIJMUTÍM toho, co je tak, jak to je.
Neexistuje totiž nic, co by nestálo za přijmutí.
Řeš svou situaci, hněvej se a klidně bojuj, nejdříve však přijmi skutečnost.
Tím nebudeš plýtvat svou drahocennou energií na své scénáře,
jak by vše mělo TEĎ být a jak by se ostatní měli chovat.
Přijmout něco neznamená totéž, jako považovat to za správné.
Neznamená to tvou kapitulaci, jde jen o to, aby ses nevzpíral realitě.
Když se ti TEĎ nedaří, tak se ti prostě jen TEĎ nedaří.
Když tě někdo nemiluje nebo tě „dostal“ svým chováním, jen to přijmi.
On nebo ona tě prostě jen nemiluje, to je vše, nic víc a nic méně.
Uvědom si, jak je to směšná událost v porovnání s chodem celého Vesmíru.
Neboj se pojmenovat SKUTEČNOST takovou, jaká zrovna je.
Otevře se před tebou velký prostor, uvolníš se a získáš od toho odstup.
Přijde obnovená expanze, budeš mít více energie a věci budeš vidět jasněji.
Pokud máš problémy s přijmutím něčeho, dáváš tomu příliš velký význam a bereš si věci osobně.
Jenže jsi v neosobní hře Vědomí, to je potřeba pochopit.
Dokud se to nestane tvým přirozením poznáním, budeš obvykle trpět.
Věci se mění, emoce se mění, city se mění, lidé se mění, vztahy se mění….
Polož si otázku:
Co se zrovna TEĎ děje?
Dokážu s tím žít?
Dokážu uznat, že to je tak, jak to je?
Jakmile to dokážeš, rozpustí se odpor a ty jsi svobodný.

Karel Spilko
www.matrix-neo.cz

PLOUT S PROUDEM ŽIVOTA

Plout na vlně, která tě unáší, je mistrovství pohybu.
Plout životem znamená plně mu důvěřovat.
Jsi totiž přesně tam, kde máš být.
Plout s proudem života znamená uvědomit si, že se vše nemusí odvíjet tak, jak by sis přál.
Přijímáš, to co přichází a nebráníš se tomu.
Plutí je pochopení, že žádný dosažený cíl tě nemůže natrvalo uspokojit.
Proto jdeš tam, kam tě vede Vědomí, a netrápíš se nad výsledky.
Zbytečně neboucháš silou do fyzické reality, ale jemně našlapuješ
– využíváš samotný proud.
Na cestě zjistíš, že jakékoliv usilování, plánování a dosahování čehokoliv je iluze, která je součástí hry, dokud ji jako takovou neprohlédneš.
Potom přestaneš bezhlavě šplhat z kopce na kopec a necháš to snažení někomu jinému.
Nic nepotlačuješ – ani své myšlenky, jen je více pozoruješ.
Nemůžeš totiž ovládat něco, co jsi nestvořil.
Stane se z tebe ten, který se ke kosmické hře připojí.
Lehce se odrážíš v lodi, kterou nese mocný proud tam, kam je určeno.
Víš, že každý prožitek pomíjí a tak si užíváš vše, co ti je TEĎ dostupné.
Nikam nespěcháš, netlačíš a nikoho nekontroluješ.
Necháš ostatní, ať se jak šílení ženou od ničeho k ničemu.
Když zjistíš, že vytváříš k nějaké myšlence odpor, okamžitě se uvolníš a posuneš se do pozice pozorovatele sebe sama.
Stáváš se tak lovcem, jenž rozevírá pasti, které mysl nastražila.
Protože se neztotožňuješ se svými myšlenkami, nemůže tě žádná urazit, pokořit a dovést do zmatku.
A i kdybys některé myšlence skočil na lep, víš, že je to jen a jen hra, v které hraješ svou přidělenou roli.
Plout s proudem života je jako vychutnání si ranní kávy.
Jde o ten pocit, ne o samotný šálek.

Karel Spilko
www.matrix-neo.cz

http://www.mooji.org/videos_foreignla

KDYŽ TI NA NĚČEM ZÁLEŽÍ

Když ti na něčem záleží, je to tvé slabé místo.
To, čemu dáváš nadměrnou důležitost, tě drží ve své pasti.
Můžeš sebou házet z místa na místo, ale nepodaří se ti z toho „dostat“.
Ať je to vztah, kariéra, přemrštěné sny a cíle, touha nebo očekávání, které je pod tím skryto, to vše tě má v danou chvíli „v hrsti“.
Dělá si s tebou prostě to, co chce.
Můžeš mít tisíce „logických“ důvodů, že chceš, aby to bylo tak a tak, ale tvůj neklidný spánek a křečovitá snaha něco si udržet nebo něčeho dosáhnout, jsou odpovědí, že jsi do toho „napumpoval“ důležitost.
Jsi potom jako bezmocný plavec v rozbouřených vodách tvých vzdušných zámků.
Jsi zhypnotizován a „zneužit“, doslova vymačkán ze své energie
ustavičným myšlením na to, co je pro tebe nadměrně důležité.
Až si uvědomíš, čemu jsi dal zbytečně velký význam, bude to první krok k osvobození z pastí fyzické reality.
Když snížíš „volume“ všemu, co ti nedává pokoje, bude se ti ihned volněji dýchat.
Staneš se vyrovnanějším a spokojenějším.
Jsi vším a všude – Vědomím v projevení, bezmezným vládcem všeho vnímaného světa, tak proč bys sám sebe omezoval důležitostí jednoho „svého“ aspektu?
To, co má pro tebe v danou chvíli význam, přijde samo od sebe,
a co nemá přijít, tak nepřijde, i kdyby ses na hlavu stavěl.
Proto se uvolni a užívej si toho, co máš před sebou.
A když nebudeš zase někdy klidně spát, uvědom si, čemu jsi dal zbytečně velký význam.

Karel Spilko
www.matrix-neo.cz

MŮŽEŠ SE UVOLNIT

Neexistuje nic, kvůli čemu by ses měl znepokojovat.
Ke všemu prostě jen dochází „skrze“ tebe podle záměru Zdroje
– tvé pravé podstaty.
Vždy se děje „Jeho vůle“, proto můžeš opustit křeslo ředitele zeměkoule a více se věnovat tomu, co máš před sebou.
Můžeš se uvolnit a vpustit do života více spontánnosti.
Když na chvíli zavřeš svůj plánovací diář, vůbec nic se nestane.
Vše se bude nadále odehrávat tak, jak má, jak je napsáno ve vesmírném kalendáři.
Zůstane ti více času na radost a pozorování krásy „obyčejných“ věcí kolem sebe.
Život běží neustále dál a může být doslova zábavný, pokud se mu nevzpíráš svým ustavičným plánováním, žadoněním o splnění všelijakých cílů a věčnou nespokojeností toho, co ještě nemáš.
Tak zůstaneš otevřený všemu, co ti přináší a nestane se z tebe doživotní neurotik, který život plánuje, místo, aby jej žil.
Neexistuje nic, kvůli čemu by sis měl lámat hlavu.
Vše se mění, nic si nemůžeš podržet.
Vesmír je proudící řeka, ne kbelík stojaté vody.
Svět se točí, jak na kolotoči, tak se toč s ním.

SEDÍŠ VE SPRÁVNÉM VLAKU

Pokud tvůj život plyne tak, jak by sis přál, máš pocit, že sedíš ve správném vlaku a tak tomu opravdu je.
Ale pokud ti život zrovna nenahrává, myslíš si, že jsi přestoupil někam, kam nepatříš a zrovna jedeš po „špatné“ koleji.
Jenže opět sedíš v tom „správném“ vlaku, protože nikdy nemůžeš být nikde jinde, než tam, kde máš v danou chvíli být.
I kdybys tisíckrát vyběhl z toho vlaku ven, vždy se tam vrátíš, dokud vesmírný proud nerozhodne jinak.
To poznání ti přinese tolik hledaný klid a přijmutí situace, v které se nacházíš.
Sedíš vždy ve správném vlaku, i když někdy chceš pádlovat umíněně proti proudu.
Sedíš ve správném vlaku, protože jiný vlak neexistuje.
Ten vlak ti něco našeptává.
Pokud mu budeš pozorně naslouchat, ucítíš, kudy vane severní vítr.

K.Spilko

Zdroj – FB Matrix-Neo