Petra Kostková

NEOMEZENOST

Pokud vnímáš sebe jako neomezené Vědomí, nespokojíš se jen s pohybem ve „vnějším“ světě.
Neustálým „koukáním“ ven omezuješ svůj nekonečný potenciál.
Když po něčem toužíš, omezuješ sebe.
Když jsi zhypnotizovaný nějakou věcí, kterou musíš za každou cenu mít, sám sebe potlačuješ.
Když se honíš za štěstím, končí to obvykle nudou, nespokojeností a strachem uprostřed zjevného nadbytku – opět dobrovolně stavíš hranice sám v sobě.
Když neustále „piluješ“ nějakou techniku nebo metodu,
sám sebe snižuješ na úroveň dobře naprogramovaného robota.
Když rigidně plánuješ život a „svůj“ průchod fyzickou realitou,
vzniká kontrakce, která tě drží ve vymezených kolejích.
Pak je těžké svobodně dýchat a užívat si toho, co život právě přináší.
Jsi dobrovolný vězeň, který se drží „při zemi“.
A když ti na něčem hodně záleží, ženeš svou neomezenou energii do úzkého koridoru, který končí obvykle zklamáním.
Pochopením své neohraničené pravé podstaty se začneš na vše dívat jinak.
Jsi svobodný a nezávislý na všem, co přichází.
Jen si hraješ a lehce kráčíš od ničeho k ničemu.
Užíváš si, co ti život zrovna nabízí a nechybí ti nic, co zrovna nemáš.
Kam jen se rozhlédneš, jsi to ty.
Jsi všude jako základní látka pro vše projevené.
Nikdy se proto necítíš sám.
S hračkami vnějšího světa si jen pohraješ a zase je odložíš,
protože víš, že jsou pomíjivé.
Vztahy jsou pomíjivé, domy jsou pomíjivé, touhy jsou pomíjivé,
představy jsou pomíjivé, myšlenky jsou pomíjivé, emoce jsou pomíjivé……tak bych mohl neustále pokračovat.
Jen TY – Vědomí – Nekonečná Láska jsi neustále ZDE.
A toto uvědomění rozpustí strach z toho, co bude, až to bude.