Narodila jsem se na Valašsku. Jako dítě které ještě "umí vše"...jsem tančila, zpívala, radovala se.., měla své dětské sny...každou chvilku jsem chtěla být něčím jiným...tím co mně právě nadchlo.
Na svět jsem přišla se silnou dávkou citlivosti a empatie. Takže postupem času a mým silným vnímáním, kdy jsem procházela řadou životních situací, kterým jsem nerozuměla...,(setkávala se s lidmi jiného založení a životními situacemi, které jsem nedokázala pochopit, ani já jsem nebyla chápána svým okolím), jsem si začala připadat, že je se mnou něco špatně.
Začala jsem cítit pocity oddělenosti, nedokonalosti, nelásky a odmítání sama sebe, pocit, že tady možná vůbec nepatřím...Přesto že jsem věřila v Boha a obracela se na něj...vnímala jsem, že je život na Zemi těžký, plný utrpení, smutku, nemocí a nespravedlností. Tehdy jsem si ještě myslela, že to asi jinak nemůže být. Trpěla jsem sama i se všemi, které jsem viděla "trápit se". Nemohla jsem se radovat, když někdo jiný nebyl šťastný. To mi připadalo sobecké. Zároveň jsem se nějak nedokázala smířit s tím, že život je jen takový jaký vidím. Ctila jsem v sobě jiskřičku pocitu, že přece to vše musí být ještě nějak jinak... Má neláska k sobě samé, se ale naplno projevovala dál v mém životě. Jakousi útěchou se mi stala hudba, ke které mě vedla od malička má babička (u které jsem měla dlouhou dobu pocit, že jen ona mě dokáže pochopit a porozumět mé dětské duši a po které jsem "zdědila" hlas.) Hudba byla a je doposud prostředkem mého sebevyjádření..., má barvy všech emocí i pocitů, byla mi úkrytem ve smutku, pocitech samoty, i radosti. Byla mi takovým přítelem, kterému jsem mohla vydat a skrze ni prožít své nejniternější pocity. A tak jsem se rozhodla jít životem dál "S hudbou".
Vystudovala jsem operní zpěv, který mne vnitřně velmi naplňoval. Přinášel mi radost a dával ještě něco navíc, a to pocit sebehodnoty a vyjímečnosti, také podporu rodiny.
Během této cesty jsem ale narazila na překážky, které mi hodně a naprosto zásadně komplikovaly tuto "radost". Krom častých nachlazení, problémů s průduškami, alergiemi, což už samo o sobě je pro zpěváka problémem, jsem začala trpět častým a silným chrapotem hlasivek. Byla jsem více a více omezená ve svém projevu, protože toto vše nebylo slučitelné s životem zpěvačky, která se může a hlavně potřebuje na svůj hlas plně spolehnout. A tak se tento úsek mého života stal více utrpením, než životem samým...pocitem nehodnoty, bolesti, velkého smutku z toho všeho...,oběti..."proč právě já?" Sesypalo se mé sebevědomí, které stálo na tomto vratkém základě.
Má víra ale nevyhasla úplně, přišla doba hledání. Nedokázala jsem se smířit s tím, že tohle je KONEC! Začala jsem hledat pomoc, číst knihy o zdraví, souvislostech těla a duše. Vyzkoušela jsem různé metody, poznala hodně zajímavých inspirativních lidí, díky nimž jsem začala uvolňovat naskládané bloky, rozvazovat zamotané uzlíky, poznávat co se mi mé tělo snaží tím vším říct, kam mě vede. Navíc jsem začala mít pocit, že nacházím "hodně blízké duše, se kterými cítím velké a hluboké souznění". Každý krok, který jsem udělala, mě vedl blíž a blíž k SOBĚ SAMÉ, k poznání toho, proč jsem se dostala do těchto situací a pochopení původu mých fyzických potíží. Začala jsem chápat, že naprosto vše souvisí se vším, že náhody neexistují. Že já jsem ten, který si tyto situace přitáhl, aby pochopil, že nejsem jen oběť, která je závislá na okolnostech života a nemůže se hnout z místa. Postupně s poznáním a propojením "všeho", jsem začala být daleko zdravější, radostnější než kdykoli před tím a hlas začal opět "fungovat", tak jak jsem si přála.
Proces poznávání byl pro mne velmi silným a hlubokým. Dnes už chápu a rozumím tomu, proč "mě život zasáhl" do tak pro mne citlivého místa. Bylo to právě to nejlepší místo "pro tu chvíli", ze kterého jsem byla schopná a ochotná se vydat do těch největších hlubin mé duše. Porozuměla jsem všemu, i tomu, čím jsem procházela v dětství. Že vše bylo součástí "mého plánu na Zemi", že všichni kolem mě dosud byli a jsou mými učiteli a pomocníky k "rozpomenutí se". Svou empatii a citlivost dokážu dnes vnímat jako velký dar který je potřeba přijmout. Zároveň i to vše je stále v procesu, protože tento můj dar dále zesiluje a přináší stále nové a nekonečné poznání.
Každým tímto krokem jsem blíže k bezpodmínečné lásce k sobě samé a tím i všem ostatním bytostem. K vědění, že "jsem správně" v každé chvíli...a toto vše "zářit" kolem sebe.
Jsem stále na cestě, jako vy, stále přicházejí "výzvy"...a pořád se rozpomínám víc a víc...
Nemohu vás naučit nic nového, mohu vám ale pomoci "rozpomenout se". Být vaším průvodcem ve všech úsecích života, se kterými si nevíte rady. Pomohu vám spojit se se sebou samými, být mistrem svého života na Zemi v jeho plném božském projevu. Žít "Nebe na Zemi".
Těším se na setkání s vámi :-)