Monthly Archives: Srpen 2016

KONEC UTRPENÍ

KONEC UTRPENÍ

Utrpení, které zažíváš, je psychická nemoc.
Je důsledkem hledání toho, co je pro tebe přijatelné.
Tato rovnice je jednoduchá a má vždy stejný výsledek – zklamání.
Lidské neštěstí vzniká z toho, když se pokoušíš vyrušit jeden pól
zdánlivých protikladů a pozvat k sobě „domů“ jen to přijatelné a příjemné….to, co v danou chvíli chceš, po čem toužíš, na čem lpíš.
Potom se snažíš zavřít dveře před nepříjemným, nepřijatelným
…před tím, co nechceš a odmítáš vidět.
Jenže protiklady, které jsou myslí vytvořeny a tudíž jsou iluzí, (tak, jako vše, co mysl má na „mysli“), nemohou existovat bez sebe a své vzájemné provázanosti.
Na nich je postaven život tak, jak jej vnímáš.
Každé údolí má svůj vrchol a každý vrchol je spojen s údolím.
Růst se střídá s poklesem a sjednocení s rozdělením.
Touha zažít jen příjemné však staví polarity proti sobě
a tím vzniká utrpení.
Tento boj za „lepší“ pokračuje do té doby, dokud nevyústí ve zklamání.
Pokud budeš stále nespokojený s tím, co ti nabízí přítomný okamžik, tenhle závod nikdy neskončí a ty nikdy nedojdeš klidu.
Psychická bolest nastupuje v momentě, když chceš něco, co v přítomné chvíli není nebo odmítáš to, co zrovna je.
Pohádka „o konci utrpení“ má jen jeden společný konec:
„Buď spokojen s tím, co je, co zrovna přichází, a věř, že ve chvíli se vše může změnit ve svůj zdánlivý protiklad“.
Když přijmeš, že ve „tvém“ životě nemůže být neustále jen příjemné, dostal ses do proudu, v kterém jsi klidný, ať se proud stáčí doprava nebo doleva.

Karel Spilko
www.matrix-neo.cz

ILUZE O VLASTNÍ NEDOKONALOSTI

ILUZE O VLASTNÍ NEDOKONALOSTI

Pokaždé, když posuzuješ a kritizuješ někoho jiného, všimni si, že je to snaha zakrýt něco, s čím se „pereš“ uvnitř sebe.
Může to být pocit, že nejsi dost dobrý takový, jaký jsi.
Když vytváříš soudy, jsi v kontrakci a vzdaluješ se Zdroji – své esenci.
Bolest tak vytváří další bolest, nekončící seriál.
Tak jsi závislý na pozornosti druhých, jejich souhlasu a přijetí.
Čím více se cítíš nedostatečný, tím více budeš hledat tam „venku“ něco, co by to zaplnilo.
Nic však trvale zvenku dovnitř „nepřiteče“.
Iluze o vlastní nedokonalosti je vymyšleným příběhem mysli.
Vzniká tím, že jsi naivně uvěřil nepravdivým myšlenkám, které mysl vytváří a baví se tím, jak jim bezmezně věříš.
Tak tě mysl neustále „namotává“.
Z tvého odporu k sobě nabírá na síle.
Tvůj pocit nedostatečnosti je pro ni palivem na cestě.
Nabízí ti rozličné techniky o nutnosti věčného zdokonalování se.
Tak ti podsouvá jednu lež za druhou a pocit spokojenosti, který v životě hledáš, ti vždy zmizí za nejbližším rohem.
Až zpochybníš pravdivost předpokladů, ze kterých nemáš „dobrý“ pocit, zpochybníš tak základy, na kterých je mysl založena.
A pokud by tě mysl přemlouvala, abys to nedělal, vzpomeň si, že ona se nikdy nestarala a nebude starat o pravdivost toho, co ti předkládá.

Karel Spilko
www.matrix-neo.cz